Dog Epic Race 2019 – Horský etapák

Tak tenhle etapový závod nás po roce konečně dohnal! Loni nás to mrzelo, soustředili jsme se na naší ultra derniéru se psama, že jsme radši vynechali. Proto jsme letos nezaváhali a na tenhle happening zkrátka museli jet.

Nultá etapa začala už v autě cestou do Jizerek (rozhledna Bramberk, kde bylo zázemí a také start/cíl každé z etap), kdy místo tradičních 2 hodin cesta zabrala 4 a tím jsme v podstatě přijeli téměř na start. Pražské intermezzo mě sralo tolik, že jsem to chtěl otočit a bejt nasranej doma.

Nakonec jsme to na místo činu dokodrcali. Tenhle event není úplně naše kafe, ale pro nás to byla spíš událost, kterou jsme si nechtěli nechat ujít, takže trasy 4.4km, 6.7km, 4.4km a 12.2km nás nechaly v klidu. V podstatě jen do startu.

1.Etapa pátek 19:30: startuje se podle čísel, Domča 67 a já 76 v intervalu 15s. Není z toho nadšená, že bude startovat přede mnou. Róza jí jde spíš za mnou, než ode mě, ale copa. Zhruba do půlky je to padák a pak 150m stoupání. Takže hezky po kilometrech 3:20:04, 3:12:00, 4:51:06, 6:05:09 a ten zbytek. Po seběhu mám trošku problém roztřískaný nohy zase rozběhnout do kopce a zblblej z dlouhýho běhání se do kopce chvilku šetřím než mi dojde, že cíl je za humny… 😂 pro mě 11.flek, pro Domču taktéž. To bereme 🙂 paráda (ztráta na prvního 3,5minuty už paráda není) 😂

2.Etapa sobota 8:00 hromadný start po kategoriích seřazených podle umístění z první etapy. Říkám si, že je to paráda, uvidím je před sebou a zkusím je potahat. Start je tak rychlej, že jsou hned všichni v prdeli. Tady to padá a jemně se vlní zhruba do 4. kilometru. Nastoupá se celkem 270m a proběhne takovou bahnitou pasáží směrem vzhůru, to je cajk 🙂 na trase je navíc před závěrečným stoupákem občerstvovačka, takže podle návodu spojím dlaně a napiju se, stejně tak Zoui ve vaně. Ten stoupák dal docela nažrat, spoustu lidí jsem potkal chodících a vůbec se nedivím. Zase rozbitej ze seběhu se pouštím šourákem nahoru. Tentokrát se zkouším nešetřit, ale sklon je divokej 😂 za povzbuzování před cílem děkuju, to nás nakoplo… 🙂 Časy po kilometrech pro představu asi tak: 3:19:09, 3:48:06, 4:27:00, 4:04:04, 4:50:00, 7:15:05 a ten zbyteček. Tady to pro mě byl 10.flek, pro Domču 6. zase pecka, hrneme se dopředu 😂 (ztráta na prvního 5,5minuty pecka není) 😂

3.Etapa sobota 19:30 po prováleném dni a poté, co náš pokoj zachvátila nějaká střevní patálie jsme na start šli už trošku míň zvesela. Na stehna už mi nepomohl ani váleček, tak jsem na ně prostě nemyslel. Do této etapy se startovalo od nejpomalejšího k nejrychlejšímu z ranní etapy v intervalu 15s. Zase si říkám, že paráda, před sebou budu mít pomalýho, za sebou rychlýho, stačí předběhnout ty přede mnou a nenechat se předběhnout ideálně nikým pro psychickou pohodu. Domča byla ráno rychlejší, takže startuje asi minutku přede mnou. Těch 15s je fakt dost, protože když vyběhnu, tak přede mnou setsakramentsky dlouho nikdo nebyl. Když dorazím k technickýmu seběhu pleskne mě do xichtu větev a přes slzy mám problém vidět trasu, takže vysoký kolena a jistej došlap. To se mi v bahnitým korýtku za chvilku oplatí. Zuje se mi pata, naštěstí se mi ji dalším krokem podaří nakopnout jak nášlap a můžu frčet dál. Když vyběhnu z týhle kamennitý patálie otřu slzy a vidím Domču. Ze seběhu jí ještě říznu, aby mi pak do stoupání nastavila záda. Mašina jak bejk. Nahoru už běžíme vcelku najisto. Nastoupá se celkem 140m a do cíle už jí pořád jenom nahánim 😂 v řeči čísel to vypadalo asi takhle: 3:32:01, 3:39:04, 5:20:05, 4:43:05 a ten zbyteček. Pro mě to byl další posun a to na 9.místo, Domča na skvělém 7. skvělýýýý (Co skvělý není, je ztráta na prvního 3minuty) 😂

4.etapa neděle 8:00 nejdelší královská 12ti kilometrovka s převýšením 450m. Startuje se stíhacím startem v rozestupech přesně takových, jaký byl výsledný rozdíl z předcházejících etap. Takže já ztráta na prvního okolo 14minut 😀 Domča asi 2 minuty za mnou. Seběh téměř stejný jako z večerní etapy. Dávám si bacha na větve, ale stejně se mi podaří zase si zout botu, ale stejně jak včera jsem ji nakopl zpátky. Pro nás v zadu běžících tahle etapa znamenala, že koho předženeme, tak na jeho celkové místo z víkendu se posuneme, takže nemáme vlastně co ztratit. Hned do prvního výšlapu se projdu, křížová cesta je tady fakt očistec. Nahoře hned občerstvení, řeknu Vám, že bodlo. Celkově na trase 5x pro psy 3x pro lidi + co příroda dá. Luxus jak bejk. Přichází běhavejší pasáž, kde vidím Němku zaplout do kamenitých kolejí. Hned mi hlásí, že je cajk, tak bežím dál bok po boku Evy Kubelkový. Různě se střídáme, do kopce vede, z kopce frnkám. Nádherná trasa, ani nejsem schopnej ji dát teď pořádně popořadě dohromady. Do dalšího stoupáku si taky kousek dáchnu až k seběhu, kde dorážím jednoho klučinu, že ho bolí nárt a utíkám Evě. Na poslední občerstvovačce si všímám, že mě dohání Domča následovaná právě Evou a dalšíma, bez brejlí to neidentifikuju. Tady nás ještě na optání osprchujou, v tom hicu úplně boží. Zbývají dva kilometry do kopce, Domča mě dorazí, předrazí a vede. Po chvilce poslouchání povzbuzování holek za náma, se ve mně něco probudí a chci Domče nějak pomoct. Zaberu, nemám co ztratit, ani vyhrát, tak jí předběhnu a trošku hecuju Rozáru, snažím se udat tempo. Holky za mnou jdou statečně a takhle to dobojumeme až do finiše 🙂 Já na 7.místě a Domča bachaaa na 2.! Úplně luxusácký (co už luxusácký není, je to, že Domče chybělo na první jen 8 vteřin, tu holku jsme ani neviděli a mě epickejch 10minut, takže jsem ho sice stáhl, ale pořád bída)

Co to pro nás znamená? Že jsme si to náramně užili, že to byl ORGANIZÁTORSKÝ MAJSTRŠTYK, že naši psi maj v sobě pořád ty závodníky, že jsme se nikdo nezranil a že nás běhání se psama pořád baví jako prase! No a samozřejmě jsm se nezmínil o Zoui, která makala jako vždy, prostě SuperPes 🙂

Celkově jsem se teda na týhle víkendovce umístil na 7.místě a s týmem běhejsepsem.cz na 3., Domča mašina urvala na 4.Etapě 2.místo a tím i celkové víkendové 2.místo!

Tenhle závod prostě musíte zkusit 🙂

Obrovské poděkování patří našim sponzorům: