Přirozenost pohybu

Za posledních pár roků, co se bosé boty snaží protlačit na trh, se napsalo nespočet článků a provedlo dosti vědeckých i amatérských studií. Ale to se tu dnes nedočteš.

Chci ti jen předat zkušenosti z bosých bot, které jsem si nazul prvně před 3 lety.

Stejně jako jsem slepě začínal se sportem, hltal všemožné informace o tréninku a praktikoval jen to, co se mi zrovna líbilo, jsem začal běhat a chodit v bosobotách.

Někde na internetu mě přepadla již zmiňovaná studie bosobot (vivobarefoot) a po přečtení jsem dostal brouka do hlavy, který mě donutil pátrat dál.

Po zjištění, že naše Plzeňské velkoměsto má nedlouho otevřenou prodejnu těchto, pro mě zcela neznámých bot, jsem se rozhodl jí očíhnout.

Po prvním zavázání vivo tkaniček jsem zažil zvláštní pocit volnosti a lehkosti, který odlehčil i mou mysl a následně i peněženku, protože jsem z prodejny odcházel se dvěma páry bot, které klasické boty připomínali pouze svrškem.

Jedny byly na klasické nošení či  silniční běh, druhé kožené polobotky na parádu a k obleku. Nezapomenu na hlášku, kterou jsem doma přítelkyni nahradil odpověď na otázku na cenu těchto bot, které se dají srolovat do kapsy.

„Zlato v těchhle botách si tě vezmu za ženu!“

Což jsem letos splnil 🙂

Asi po dvou dnech mi došlo, že vlastně ani moc po silnici neběhám a v té době jsem ani nechtěl moc začít, takže jsem potřeboval nějaké teréňáky.

Druhá návštěva prťavého obchůdku mě opět stála ponížení čísla na účtě a obohacení botníku o další dva páry. Blížilo se léto a ty zvláštní candále jsem tam prostě nemohl nechat 😁

Jenže pak to přišlo!

První běh ve vivo byl děs i přes to, že jsem částečně dal na rady prodavače a bosoboty nasadil až po zahřátí v klasických botách. Naivně jsem ale chtěl uběhnout aspoň 5km namísto doporučeného 1km.

Mizerná až žádná technika běhu mě zastavila na 3.km s lýtky v jednom ohni 😮 . S problémy jsem se došoural dom. Víc jak týden jsem nemohl bosoboty  ani vidět natož je nazout. Ale za to jsem hledal vše o technice běhu bez bot.

Při druhém výběhu jsem se snažil zúročit všechny možné rady a takzvané běhání po špičkách přivést k dokonalosti.

Zas ta bolest a s ní i vztek při pomyšlení na celkovou cenu bot, které mi ubližují.

Pro boso boty nastala doba temna 🙁 naštěstí pouze temno našeho botníku. Protože chleba nežraly a noha se mi již nezvětšuje ani nezmenšuje, tak jsem se jich nezbavoval. Řekl jsem si, že tomu dám víc času, aby se mé tělo adaptovalo na přirozený běh a chůzi. Prostě 28 let mé tělo nepoužívalo k běhu či chůzi to, co mělo, protože moderní obuv to tělu ulehčovala a já si nemůžu myslet, že se jen obuju a budu hned 100%ní naturalista 😉

K zásadní změně došlo po přečtení knihy „Born to run“ , prostě jsem si koupil další bosé boty. Tentokrát se jednalo o „fivefingers“ samostatně nazuté prsty v botách, které z dálky připomínají tlapy gorily. V těchto botách je drop 0mm (rozdílná výška mezi patou a přední částí chodidla)  jako ve vivo, ale je zde na výběr v tloušťce materiálu mezi chodilem a zemí. Ale ani tato skutečnost mi úplně nepomohla. Potřeboval jsem si do paty zapíchnout jehličkový chlup našich čivav, který se jen tak lehce nedá odstranit 🙁 Styl, kterým jsem nemohl úplně došlápnout na patu, jak jsem byl zvyklý, se pro mě v zimním období, kdy běhám pomaleji, stal stěžejním a já se tak nějak dokázal naučit bosému běhání 😉

V současné době můj běh v bosobotách tvoří zhruba 65% a na normální chození je to 90% ,to vše bez bolesti či zranění a hlavně přirozeně.

Takže jestli se chceš zkusit naučit běhat v bosobotách stačí do komentu na fb napsat adresu, na kterou Ti  pošlu drobet jehličkových chlupů našich čivav. A po zimním období budeš běhat jako taraumarové z knihy „born to run“ 😉

Další přínos bosobot je ve sdružování jejich majitelů.

„Ty jsou pěkné“ „ukaž co maj za tkaňičky“ „kolik naběháš“ „kolik milimetrů mají tvoje…“

Nebo dotazy lidí, co vidí prvně tak zvláštní boty

„To jsou boty?“ „kde se to kupuje?“ „jako vážně v tom běháte?“ a podobné další otázky 😉

Z těchto otázek a odpovědí na téma „bosoboty“ hrozí bosobotová nákaza. Dosti mých kamarádů a sousedů si je prostě také muselo pořídit, za což jsem víc než rád, protože přirozenou chůzí nepřetěžují klouby a zapojují ochablé svalstvo. Což ocení v důchodovém věku, až budeme společně lézt někde po horách a ne po doktorech s berlema 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *